6.11.2024 08:47
Harrisové nepomohly ani cinknuté předpovědi o vzestupu voličské přízně v posledních dnech (momentum).
V českých osm ráno po volebním dni v USA už to bylo jasné, že Donald Trump vyhrál. Podle předběžných výsledků, kdy se v posledních státech Havaji a Aljašce ještě ani nezačalo sčítat, dosáhl hranice 270 volitelů, a to je absolutní většina v tomto volebním sboru, který rozhoduje o osobě prezidenta Spojených států. Kamala Harrisová měla za stejných okolností jen 216 volitelských hlasů.
Za hotové to měly třeba Fox News Decision Desk, které zprávu přizdobily připomínkou atentátu na Trumpa a divokého přelévání preferencí po odstoupení Joe Bidena.
A tak i když tahle čísla neznamenají definitivní skóre, to ohlásí až agentura AP, už ve středu ráno jsme věděli, že svět se změní. Válka na Ukrajině rychle skončí. Evropa bude tlačena k větší samostatnosti, což oslabí pohůnky, kteří tam vládli jménem velkého bratra. V Americe zahájí snahy o obnovu průmyslové výroby, něčeho reálného, což by mohlo oslabovat taky nadvládu spekulativních financí. A k moci se dostane Elon Musk, jedno jaké, protože brázda za ním je vždy opravdu hluboká.
Pokud dojde na reformy, Donald Trump bude mít volné ruce. Podle těchto předběžných výsledků Republikáni získají většinu i ve stočleném Senátu (zatím R 51: D 42). A ve volbách do kongresové sněmovny, která má 435 členů a k většině potřebuje 218 hlasů (pokud je plně obsazena, což nebývá), Republikáni ráno vedli 183:156.
To jsou úplně jiná čísla, než které věštily agentury snažící se vytáhnout Harrisovou z propasti hrozící porážky. I velice předběžné výsledky voleb ukazují, že opravdu nebyly „historicky nejtěsnější“, ale spíš hystericky masírované cinknutými předpověďmi. A že neměly tendenci k vysněnému zlepšení (momentum), jak se snažily tvrdit do posledního okamžiku.
V Pensylvánii (19 volitelů) Trump vedl ve středu ráno (české) o tři body při součtu 95 procent hlasů, a tenhle stát se nikdy nemýlí. Ve voličsky dvakrát větší Floridě (30) Trump Harrisovou smetl o 12 bodů. Harrisová si udržela Kalifornii (54) nebo stát New York (28), ale nikoliv Georgii (16), a na Trumpově straně je další těžká váha Texas (40). Pro Trumpa hlasovalo prakticky celé vnitrozemí, pro Harrisovou obě pobřeží s největšími městy, ale to nestačilo.
https://www.realclearpolitics.com/elections/live_results/2024/president/
Jsou tu však rozdíly i v míře demokracie. Trump vyhrál primárky třikrát po sobě, to nemá obdoby. Harrisová v nich jen stínovala Bidena, podobně, jako celou dobu svého viceprezidentského období. Sama tedy nevzešla z primárek, ale ze zákulisního jmenovacího procesu v nevyšším vedení Demokratické strany. Takhle se u nás vybírali kandidáti za totáče.
Na začátku kampaně, do které vstupovala jako poloviční komunistka, patřila ke křídlu Bernieho Sanderse, ale brzy ukázala, jak je gumová. Rychle se přechýlila na stranu největších finančních hráčů, proto shromáždila snad o miliardu větší volební fondy než Trump, který přitom rozhodně neměl hluboko do kapsy. Ale o svých závazcích k finančním fondům a bankám nemohla otevřeně mluvit, aby voliče nevyděsila. A tak jen rozesmátě mlžila, mlžila a mlžila.
Něco málo jsme se o jejích plánech přece jenom dozvěděli. Na Ukrajině by zesílila podporu války, byť nejspíš sama nevěděla jak, když zásoby zbraní a munice jsou vyčerpány. A navázala na Bidenovu slabost vůči Izraeli, který se rozhodl vyřešit problémy s Palestinci, Araby a Íránem agresívní válkou všech azimutů. Varovné projevy z Bílého domu bez reálné akce na tom nemohly nic změnit. To Harrisové odehnalo muslimské voliče.
Jako klíčové téma kampaně Harrisová zvolila potraty, zatímco dominantní otázkou mezi občany byla tíživá ekonomická situace a drahota, zejména bydlení, která lidi strhávala do dluhů a bankrotů. S tím se opravdu nedalo vyhrát.
Zbyněk Fiala
vasevec.cz